Makroekonomické důvody
Na sklonku minulého století vyvstaly před lidstvem dva zásadní problémy:
Globální opteplování
- Kromě celé řady vlivů je zde zejména vliv CO2
- Lidstvo produkuje více CO2 než dokáže zeleň proměnit na kyslík.
Sluneční záření dopadající do atmosféry z vesmíru ze z části (35%) odraženo zpět do vesmíru. Část slunečního záření se od povrchu země odráží, prostoupí atmosférou a vrací se zpět do vesmíru. Zbytek dopadá na zemský povrch, který otepluje. Přirozeně se vyskytující skleníkové plyny (vodní pára, metan a CO2) zachytávají část odraženého záření, které atmosferu ohřívá. Tyto vlivy působí od nepaměti a lze říci, že s ostatními vlivy po dlouhá staletí v rovnováze.
Právě nárůst skleníkových plynů, zejména pak CO2, způsobuje, že se v atmosféře zachytává více odraženého záření, takže dochází k postupnému ohřívání atmosféry. Tento mechanizmus bývá označován jako skleníkový efekt.
Rostliny jsou obrovským spotřebitelem vzdušného oxidu uhličitého, který s pomocí fotosyntézy přeměňují v ústrojnou hmotu a přitom vydýchávají kyslík. Kácením deštných pralesů se schopnost Země "recyklovat" CO2 zmenšuje. Přičemž industrializace, kdy zejména pro výrobu energie a pohon vozidel se spalují fosilní paliva, naproti tomu zvyšuje produkci CO2.
Řešením je omezování produkce CO2 zejména omezováním spalování fosilních paliv.
Nedostatek energie
- Docházejí fosilní zdroje energie
- Spotřeba energií celosvětově roste
Zásoby fosilních zdrojů se rapidně snižují. Odhadují se v desítkách let. Pouze uhlí je cca na 130 let.
Současné statistiky potvrzují, že spotřeba energie, zejména elektrické, dlouhodobě roste.
Proto je třeba hledat a více využívat jiné než fosilní zdroje energie a současně snižovat spotřebu energe.
Výhled spotřeby energií do roku 2100
Související články
Předchozí stránka: Fotovoltaika
Následující stránka: Z historie fotovoltaiky
